Léčba VPMD – věkem podmíněné makulární degenerace
Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) je velmi závažné onemocnění sítnice a je nejčastější příčinou těžké ztráty zraku u starších lidí. V rozvinutých zemích je dokonce nejčastější příčinou praktické slepoty.
Při makulární degeneraci dochází k postižení tzv. žluté skvrny (centrální části oční sítnice). Onemocnění se vyskytuje ve dvou formách – suchá a vlhká, přičemž „vlhká“ forma postupuje velmi rychle a dokáže zničit zrak během několika týdnů či měsíců. Včasným rozpoznáním této nemoci můžete pomocí moderních léků ztrátu zraku zastavit.
Důležitá je včasná diagnostika. Lidé nad 50 let by proto měli pravidelně podstupovat komplexní oční vyšetření včetně specializované optické koherentní tomografie (CT sítnice), která podrobně zobrazuje histologickou strukturu sítnice a funkčnost všech jejích vrstev. OCT angiografie dokáže odhalit oční onemocnění v počátečním stádiu, kdy pacient ještě žádné příznaky onemocnění nepociťuje.
Pacienti se mohou na toto onemocnění otestovat i přímo doma pomocí tzv. Amslerovy mřížky. Ideální je, aby se testovali pravidelně, klidně i každý den.
Příznaky věkem podmíněné makulární degenerace
Zpočátku se může projevovat nenápadně – zhoršení zraku při soumraku a za tmy, jakoby mírně zamlžené vidění, barvy nejsou tak jasné jako dřív. Zvláště u těch, kteří již nosí brýle, je nebezpečí přehlédnutí prvotních příznaků vysoké, neboť ho automaticky přičítají „normálnímu“ zhoršení zraku. Věkem podmíněná makulární degenerace často postihne nejprve pouze jedno oko, což také snižuje možnost subjektivního rozpoznání jejích příznaků. Ti pacienti s VPMD, kteří přijdou až v pokročilém stádiu, často o zrak přichází. Druhé oko bývá postiženo v průběhu dalších let s mírou rizika narůstající každým rokem o 10%. Po pěti letech je tedy druhé oko postiženo u poloviny nemocných a po deseti letech je oboustranné postižení jisté.
Prvními subjektivně pozorovatelnými příznaky věkem podmíněné makulární degenerace jsou zamlžený pohled, šedavá místa v centrální oblasti vidění, neobvykle rozostřený obraz nebo rozvlněné, zprohýbané linie a písmena. Již od samého počátku této nemoci pacienti ztrácejí schopnost číst, rozeznávat známé tváře, nerozeznávají barvy a všechny tvary vnímají pokřiveně.
Ukázka vidění s VPMD
Léčba makulární degenerace
Makulární degeneraci nelze bohužel zcela vyléčit (tj. nelze zcela obnovit zrakové funkce a normální vidění), ale onemocnění lze účinně zbrzdit a zastavit další vývoj nemoci. Předpokladem je včasné odhalení nemoci, proto je důležité po 50. roce života podstupovat pravidelné vyšetření zraku, a to včetně OCT vyšetření (CT sítnice).
U vlhké formy nemoci se v rámci léčby přistupuje k biologické léčbě, kdy se do oka aplikují nitroočních injekce anti-VEGF preparátu. Jedná se o biologickou léčbu, která brání otokům a krvácení sítnice a zároveň potlačuje růst nových cév. Aplikace nitroočních injekcí je zcela bezbolestná (oko je znecitlivěno kapkami).
Léčba suché formy makulární degenerace je konzervativní. Pacientům doporučujeme užívat doplňky stravy s luteinem, které se běžně dají zakoupit v lékárnách.
